Rozdíl mezi psychoterapií a koučováním

KTERÝ JE PRO NÁS TEN PRAVÝ…KOUČ NEBO PSYCHOTERAPEUT?

Co znamená koučování? Co je psychoterapie? V jaké situaci nám můžou tyto přístupy pomoci? Jaké vzdělání má mít kouč a jaké psychoterapeut?

To jsou zásadní otázky, které ohraničují koučování a psychoterapii. Hranice mezi nimi je velmi tenká, a pokud v koučování začne kouč terapeutizovat, pak to může mít negativní dopad na klienta.

 CO JE CO?

Koučování je soubor nástrojů a technik, které nás vedou k osobnímu rozvoji a růstu. Umožňují stanovovat naše cíle a dosahovat jich. Je životním přístupem k sobě samému a jiným. Ten primární rozdíl oproti psychoterapii je, že koučování pracuje s přítomností a s budoucími cíli. Neřeší příčiny toho, proč situaci řešíme svým vlastním způsobem, který může být naším nevědomým patologickým modelem, který dále uplatňujeme.

Právě psychoterapie řeší příčiny našeho chování, pomáhá vynést na světlo naše nevědomé obsahy např. majetnické chování, žárlivost, manipulace, neupřímnost, obava z opuštění aj. Oproti koučování má psychoterapie dlouhodobější charakter terapeutického setkávání se, protože nezdravé modely našeho jednání ve většině případů není možné změnit po třech sezeních s terapeutem. Vzhledem k době trvání můžeme terapii rozdělit na krátkodobou do 20 sezení, jejímž cílem je vyřešit, narovnat určitý problém nebo model v našem chování. Střednědobou psychoterapii označujeme, když počet sezení je od 20 do 50. A pak je tu dlouhodobá psychoterapie nad 50 sezení, což znamená i několik let.

Hartl ve svém Psychologickém slovníku definuje psychoterapii jako metodu, jejímž cílem je léčení duševních chorob a hraničních stavů psychologickými prostředky (slovo, gesto, mimika, mlčení, rozhovor, učení, vztah (terapeut – koučovaný), případně úpravu prostředí aj.)

V opačném případě pokud potřebujeme dosáhnout nějakého cíle v krátkém horizontu, pak je ideální koučování. Tento přístup nám umožňuje specifikovat takový cíl, který opravdu chceme a který je tedy jen náš. To posiluje naši vnitřní motivaci a je tedy základním předpokladem pro úspěch. Hlavním nástrojem pro realizaci koučování je rozhovor, kde kouč dává koučovanému otázky a ten přichází se svou odpovědí, na kterou kouč hledá opět otázku.

V PRAVOU CHVÍLI NA PRAVÉM MÍSTĚ…

Duševní stav určuje, zda navštívit kouče nebo psychoterapeuta. Psychoterapeuta bychom měli navštívit v momentě, kdy řešíme problémy v mezilidských vztazích, v partnerství. Také v případě, když trpíme úzkostmi a strachem, které nás nějak omezují v našem běžném životě nebo když máme dlouhodobě špatnou náladu, ale nevíme z jakého důvodu. Může se stát, že nejsme schopni vlastními silami překonat překážku, pak se nacházíme v krizi. To je stav duševní nerovnováhy, přemíry stresu a pocitu ohrožení např. rozvod, úmrtí, svatba, narození dítěte, autonehoda, partnerské problémy aj.

Dá se v podstatě shrnout, že pokud potřebujete řešit jakékoliv téma, které je spjato s minulostí a dotýká se nás i teď, pak je to ideální téma k řešení pro psychoterapeuta.

Psychoterapie vychází z řeckého slova Psyché, což je duše, takže ji můžeme volně přeložit jako léčbu duše. Existuje řada psychoterapeutických směrů, Kratochvíl uvádí 11 směrů :

1. Hlubinná psychoterapie 2. Dynamická a interpersonální 3. Rogersovská 4. Behaviorální 5. Kognitivní 6. Komunikační 7. Gestalt terapie 8. Dasainanalýza 9. Logoterapie 10. Existenciální a humanistická 11. Eklektická a integrativní pojetí. Každý tento směr je svým přístupem ke klientovi charakteristický a většinou platí, že různý směr využívají psychoterapeuti dle příčin problémů např. KBT – Kognitivně behaviorální terapie se využívá při léčbě fobií nebo obsesí.

Pokračování příště…

A DÁLE: JAK NA SEBEKOUČINK?